Kde se vzala tradice jesliček?

Betlém nebyl jen dekorace.

Symbolem dnešních Vánoc je ozdobený stromeček. Domovy našich předků ale zdobily především jesličky, ať už velké vyřezávané nebo miniaturní postavené v mechu za oknem. Kde se vzaly?

Want create site? Find Free WordPress Themes and plugins.

 

První betlém byl živý

Autorem prvního betlému byl údajně František z Assisi, který nechal postavit jesle v jeskyni na pahorku poblíž italského Greccia a sloužil před tímto živým betlémským výjevem první půlnoční mši. Věřícím se to zalíbilo a začali ho napodobovat. U nás se objevily první jesličky v Praze v 16. století u jezuitů. V 18. století však vydal císař Josef II. zákaz vystavování betlémů v kostelech, aby barevné figurky neodváděly věřící od soustředěné modlitby.

Lidé se nechtěli roztomilých jesliček vzdát, a proto si začali vytvářet vlastní domácí betlémy, ve kterých se české lidové motivy mísily s exotickými zvířaty a palmami.

Za dítětem přicházejí chudí i bohatí „daráci“

V centru betlémského výjevu stojí Marie s Josefem a božské dítě položené do jesliček. Hlavní scénu doplňují osel, vůl a letící anděl s poselstvím Gloria in excelsis Deo, tedy Sláva Bohu na výsostech. Hlavní scénu doplňují pastýři s ovečkami, tři králové s doprovodem a celá řada „daráků“, muzikantů, řemeslníků, zvířat, domečků… Jako „daráci“ nebo „darovníci“ se označovaly figurky nesoucí právě narozenému dítěti nejrůznější dárky.

Zatímco chudí vesničané se přicházejí podělit o poslední skývu chleba nebo ovčí kožešinku, tři králové nesou cenné dary: zlato, kadidlo a myrhu. Ačkoliv do betléma stavíme figurky Kašpara, MelicharaBaltazara v honosném rouchu, ve skutečnosti se Ježíškovi nepřišli poklonit králové, ale učenci z dalekých východních končin. A je docela možné, že nebyli jen tři.

Kvůli betlému se spalo na zemi

Tvorbou betlémů se zabývali profesionální řezbáři a malíři, ale i nadaní amatéři. V oblasti Krkonoš a Orlických hor, které patřily k nejvýznamnějším betlémářským regionům, bývaly výjevy s jesličkami tak rozměrné, že se sotva vešly do světnice. Lidé je proto stavěli na desky podepřené dřevěnými kozami a přespávali pod nimi. Každý rok se betlém doplňoval o nové postavičky a jejich majitelé se předháněli, kdo má početnější betlémský výjev. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byly velmi oblíbené vystřihované betlémy našich malířů, zvláště Mikoláše Alše, který byl velkým milovníkem jesliček a odpůrcem vánočního stromečku. Nazdobenému stromku zazlíval, že ruší a odtahuje pozornost od betléma.

Dnes vnímáme betlém jako okrajovou záležitost, spíše jako dekoraci a doplněk vánočního stromku. I přesto v některých oblastech betlémářská tradice přetrvala mnoho generací a stále patří k rodinnému stříbru.

Mezi nejcennější a nejobdivovanější betlém u nás patří unikátní mechanický betlém z Třebechovic pod Orebem, dílo lidových řezbářů Josefa Probošta a Josefa Kapuciána a autora mechanismu Josefa Frimla. Třebechovický betlém byl jako jediný betlém v České republice prohlášen za národní kulturní památku.

 

Did you find apk for android? You can find new Free Android Games and apps.
Volná místa Akční leták Ochutnávky