Na Hromnice o den více…

Příroda se probouzí a sv. Matěj uzavírá zimu

Hromnice je lidové označení pro svátek, který prošel nejrůznějšími proměnami. Staří Slované očekávali v tuto dobou probuzení boha Peruna, vládce hromu a blesku, který měl pomoci svrhnout vládu zimy a probudit přírodu k novému životu.

Konec tmy, přichází světlo

Křesťané si 2. února připomínali čtyřicet dní od narození Ježíše Krista. Marie a Josef přinesli malého Ježíše do chrámu, aby jej podle Mojžíšova zákona zasvětili Bohu. V chrámu se setkali se spravedlivým Simeonem, který nazval Ježíše „světlem k osvícení pohanů“. Odtud pramení zřejmě tradice světla a ohně, které ostatně uctívali v jiné formě již pohanští předkové jako symboly vítězství dobra nad zlem.

Na Hromnice se světily svíce

A kde se vzalo pojmenování Hromnice? Začalo se věřit, že svíčky posvěcené v kostele dokážou ochránit stavení před blesky a hromy. Svíčkám se proto začalo říkal hromničky a svátku odvozeně Hromnice. Zapálené svíčky také chránily před nemocemi i před smrtí. Hořící svíce se stavěly k loži umírajícího nebo se mu vkládaly do rukou, aby ho světlo provázelo na věčnost. V některých krajích obcházel hospodář se zapálenou hromniční svící včelí úly, aby si zajistil hojnost medu. Bohatě zdobené svíčky hromničky nabízeli voskáři na poutích.

Na Hromnice se nesmělo šít ani pomlouvat

S Hromnicemi byl spojen také zákaz šití. Lidé si totiž mysleli, že špička jehly může přivolat blesk. Na Chodsku zase věřili, že ten, kdo bude na Hromnice tancovat, zemře bez světla, tedy bez naděje. Nesmělo se také klít, žertovat a pomlouvat druhé.

K Hromnicím se vztahuje vůbec největší počet pranostik z celého roku, a to jednačtyřicet. Je to dáno zřejmě tím, že začátek vegetačního období měl pro naše předky velký význam a že sledovali přírodu ještě pečlivěji než v jiná roční období.

Svatý Matěj uzavírá zimu

Poslední únorové dny patřily svatému Matěji, patronovi tesařů a řezníků. Jeho svátek se často považoval za konec zimy. V tento den se věštila úspěšnost úrody, předpovídaly se sňatky, počasí i smrt. Hospodář se ke svatému Matějovi modlil a prosil ho spolu s celou rodinou o hojnost ovoce. Třásli přitom ovocnými stromy a tloukli do nich opentlenými vařečkami: „Prosím, prosím svatého Matěje, ať nám ovoce hojného dopřeje…“. Pražané měli svátek svatého Matěje spojený s první jarní poutí, jejíž tradice se dochovala až do dneška.

Volná místa Akční leták Ochutnávky