Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich

Prosincové pranostiky a Vánoce

Ledový měsíc, kdy se příroda často halí do bílé sněhové pokrývky. Nejdůležitějším obdobím v prosinci jsou čtyři adventní neděle, Vánoce a konec roku, kdy má svátek Silvestr.

Podle gregoriánského kalendáře je prosinec dvanáctý a také poslední měsíc v roce. V římském kalendáři byl měsícem desátým, a proto se v cizích jazycích často nazývá december, podle číslovky decem = deset.

Český význam slova prosinec si každý vysvětluje jinak. Některým lidem připomíná slovo prase, jelikož se v tomto měsíci tradičně konaly zabijačky. Tento význam podporuje také dříve užívaná varianta prasinec. Název však pravděpodobně vychází ze slova „prosiněti“ = prosvítati, jelikož slunce v tomto měsíci už jen občas prosvitne mezi mraky.

Vánoce

Vánoce jsou svátky narození Ježíše Krista. Nejsou však nejstarším svátkem křesťanství, jak si možná mnozí myslí. Pro křesťany jsou starší a významnější Velikonoce. Vánoce dostaly svou konečnou podobu až ve 4. století, kdy nahradily římský svátek „nepřemožitelného Slunce“. Jedinečná atmosféra Vánoc se rozvinula až ve středověku, díky svatému Františkovi z Assisi.

Proč si dáváme dárky?

Lidé si dávali dárky na oslavu Nového roku už ve starém Římě. Později se obdarování stalo projevem přátelství a křesťanské lásky k bližnímu. Důkazy o vyměňování darů mezi přáteli a příbuznými se objevují od 16. století. O Vánocích se však lidé začali obdarovávat až v 19. století. Ze začátku byly dary spíše praktické, ale na počátku 20. století se jejich skladba proměnila a lidé si začali dávat i něco pro radost.

Pranostiky

Budou letos Vánoce na blátě, nebo na sněhu? Čeká nás teplá nebo studená zima? Ze zkušenosti našich předků můžeme mnohé usuzovat. Především podle pranostik, které mluví jasně.

Významné prosincové dny z pohledu pranostik jsou Barbora, Štědrý den a Boží hod vánoční. Barborky jsou lidový (původně pohanský) zvyk, kdy se na svátek svaté Barbory uřežou větvičky třešně nebo višně, vloží se do vody a do Vánoc by měly vykvést. Pranostiky pro Barborku zní, „O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře“, „Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent“ nebo „Když je Barbora ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě“.

O Štědrém dni pranostiky říkají, „Na Adama a Evu čekejte oblevu“ nebo také „Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá“. V posledních letech se tyto pranostiky bohužel často potvrzují a zima je na sněhu jen málo kdy.

První svátek vánoční nám říká, „Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích“ nebo „Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny“.

Uzeniny na štědrovečerním stole i pod stromečkem

Pro většinu rodin je večeře na Štědrý den nejdůležitějším jídlem v roce. Kromě tradiční polévky a kapra s bramborovým salátem přidejte na stůl i něco navíc. Skvělé jsou různé druhy klobásek nebo uzená masa.

A pokud si lámete si hlavu s tím, co blízkým darovat, zkuste vytvořit třeba dárkový koš z našich vánočních produktů Krásno. Tento dárek zaručeně potěší všechny milovníky salámů!

Přejeme vám veselé Vánoce a šťastný Nový rok

Volná místa Akční leták Ochutnávky