S příchodem jara vítáme také Velikonoce

Původně pohanská tradice se vyvíjela po celá staletí
velikonoční náhled

V dnešní době má většina z nás Velikonoce spojeny především s malovanými vajíčky a pomlázkou. Původními symboly svátků jara však byly kříž a svíce. Kříž byl chápán například jako symbol setkání a tajemství a svíce představovaly světlo, které je znamením života.

Want create site? Find Free WordPress Themes and plugins.

Historie a vývoj velikonočních svátků

Historie Velikonoc sahá do hluboké historie. Velikonoční období bylo kdysi oslavováno pohany a Slovany jako tradiční příchod jara. Slované byli především zemědělci, z čehož se odvíjely jejich náboženské představy. Uctívali přírodu a život a není proto divu, že oslavovali právě období, kdy se příroda probouzí po dlouhém spánku opět k životu, kdy se rodí zvířecí mláďata a kdy nastává čas setí.

Na pohanské tradice později navázali své svátky křesťané. Pro ně jsou Velikonoce dokonce důležitější svátky než Vánoce. Oslavují především vzkříšení Ježíše Krista. Velikonoce jako jediné svátky nemají v kalendáři přesně stanovené datum. Slaví se vždy první neděli po prvním jarním úplňku, který může být podle postavení planet v období mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Současná podoba Velikonoc už částečně ztratila svou duchovní podobu. Velikonoce jsou spíše kulturní, společenskou a velice komerční událostí. I proto je vhodné vzpomenout na některé z tradic, které se předávají z generace na generaci, nejen na Valašsku.

Zvyky, symboly a tradice

Pomlázka

Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se v křesťanských svátcích vzala tradice šlehání dívek a žen vrbovým proutím? Vězte, že tento zvyk tu byl dříve než křesťanství. Pomlázka byla pro pohany důležitou součástí jarních oslav. Na rozdíl ode dneška se šlehali všichni – muži i ženy, mladí i staří. Vyšlehání pomlázkou mělo přinést omlazení a zdraví na celý následující rok.

Malování vajíček

Barvení vajíček u nás spojili s oslavami jara Slované, kteří vařená natvrdo vejce barvili téměř výlučně na červeno, a proto oslavám jara přezdívali Červené svátky. Vejce byla pro Slovany symbolem životní síly, života samotného, zrození i znovuzrození a také smrti.

Velikonoční beránek

Většina lidí si pod tímto pojmem představí sladké pečivo ve tvaru beránka. Ten má však pro křesťanskou víru větší význam. V křesťanské tradici totiž beránka představuje sám Ježíš Kristus. Beránek je znám jako obřadní pokrm už od starověku. Postupně se jehněčí maso stalo finančně nedostupným, a proto byl nahrazen beránkem z ovčího sýra a pro nás známým pečeným beránkem z různých druhů sladkého těsta, především piškotového.

Velikonoční zajíček

Křesťané zajíce původně považovali za symbol tělesné žádostivosti. Postupem času jej však začali označovat za atribut zmrtvýchvstání. Podle tradice v Německu, Francii a anglosaských zemích zajíc roznáší a schovává velikonoční vejce. Od konce 19. století patřili zajíci k běžnému velikonočnímu sortimentu v cukrárnách. Vyráběli se z čokolády, sladkého těsta i z marcipánu.

Po dlouhém postním období lidé pekli spoustu dalších tradičních velikonočních pokrmů, z nichž některé můžete vyzkoušet společně s námi:

Plecovník plněný šunkou

Velikonoční nádivka s kopřivami

 

Did you find apk for android? You can find new Free Android Games and apps.
bool(false) bool(true)
Volná místa Akční leták Ochutnávky