Masopustní veselí

Ve znamení masek a maškar
Masopustní veselí

Čtyřicetidennímu postnímu období před Velikonocemi předcházely masopustní veselice, u kterých nesměly chybět průvody masek. Už odnedávna se lidé na oslavu slunovratu převlékali za nejrůznější zvířata, aby si zajistili sílu a plodnost pro nadcházející jaro. Maškarní veselí se dochovalo až do dnešních dní.

Zvířata v hlavní roli

V nejstarších dobách se lidé převlékali do kůží nebo kožešin, a představovali tak zvířata nebo fantaskní postavy. Mezi nejčastější zvířecí postavy patřili medvěd, kůň, koza, kráva, slon, kohout nebo čáp. Masopustní maska medvěda je jednou z nejstarších a v mnohých krajích byla také nejdůležitější. Spočívala v přestrojení z kožešiny, až do 18. století to měla být pravá medvědí kožešina, nebo v převleku z hrachoviny a slámy, které měly kožešinu nahradit. Maska z hrachoviny byla doplněná ještě o ocas ze slámy a vysokou čepici. Přestrojit se za medvěda nebylo snadné, proto není divu, že se se do toho masopustníkům příliš nechtělo.

Taneček s medvědem pro dobrou úrodu

Masopustní medvěd měl důležitou roli, kterou bylo zajištění bohaté úrody. Hospodyně dávaly kus medvědí hrachoviny husám do hnízda, aby dobře seděly na vejcích, stéblo slámy z masky mělo zase zajistit husám lepší pastvu. Jinde si hospodyně musely s medvědem zatančit a hodně při tom vyskakovat, aby jim dobře rostl len. Na Valašsku nesměla žádná žena medvědovi odepřít alespoň jeden taneček. Medvěda vodil na řetězu medvědář, který byl maskovaný například jako postava Turka nebo Žida. Dával medvědovi pokyny k nejrůznějším kouskům, tloukl při tom do bubínku a za představení vybíral peníze a jídlo. 

Staré báby se mlely na děvčata

Mezi další oblíbené masopustní postavy patřil kůň vystupující pod názvem kobyla, klibna nebo brůna, který je dodnes v některých krajích důležitou maškarní postavou. Velká skupina masek zpodobňovala typické vesnické postavy a parodovala různá zaměstnání nebo etnika jako kominíka, policajta, řezníka nebo Turka. Zajímavou maskou byla „bába nese dědka“. Košem beze dna byl provlečený muž namaskovaný za dědka, který před sebou nesl ženskou figurínu. Báby byly také součástí masopustní hry „babský mlýn“, ve které se staré báby předělávaly na mladá a krásná děvčata. V některých krajích chytali masopustníci babky, strkali je pod plachtu vozu a zpod plachty vzápětí vypouštěli dívky.

Škádlení mezi chlapci a děvčaty

Uvolněná masopustní nálada dávala prostor zábavám a hrám, při kterých se vzájemně škádlili chlapci s děvčaty. Bylo to třeba žertovné holení mužů, při kterém ženy „holily“ muže bramborem a dřívkem jako mýdlem a břitvou. Muži zase ženám „pucovali“ střevíčky nebo je „okovávali“ podkůvkami. Na Rožnovsku navštěvovali chlapci svobodná děvčata a přivazovali jim k noze kus dřeva. Dívky se musely ze zajetí vyplatit a pak si chlapcem zatančit.

Blíží se půst, masopust je třeba pochovat

Když bylo všem průvodům, hrám, tanečkům a zábavám konec a nadešel půst, bylo na čase masopust pochovat. Figury maškar se shazovaly do jámy, střílelo se do nich nebo se pálily. K oblíbené zábavě patřilo například střílení na medvěda, zabíjení kobyly nebo symbolická poprava kominíka. Obřad přitom provázely žertovné proslovy, předčítání ortelu a pohřební pochod. Když muzikanti na závěr masopustu pohřbili basu, bylo jasné, že nastává Popeleční středa a masopust střídá čtyřicetidenní postní doba.

Volná místa

TIP

Až budete z masopustního veselí vyhládlí, posilněte se zabijačkovou pochoutkou. Jelítkový prejt s pohankou nabízí nevšední spojení prospěšné pohanky s výbornou zabijačkovou lahůdkou. A navíc je bez lepku, takže je vhodný i pro celiaky.