Svatá Lucie dává nejdelší noc

Ale také naději na světlo
Svatá Lucie dává nejdelší noc

Památku svaté Lucie si připomínáme 13. prosince, kdy byla podle historických záznamů a legend umučena pro svou víru v Boha. Křesťanská světice zdánlivě nesouvisí s lidovými zvyky, které se k tomuto dni vážou. Jak svatá Lucie, tak lidové lucky v bílých hábitech však mají jedno společné: Světlo jako naději na lepší časy, které je vloženo již do samotného jména Lucie vycházejícího z latinského „lux“.

Do života svaté Lucie ze Syrakus, která žila na přelomu 3. a 4. století, zasáhli osudově její rodiče, kteří ji nutili do sňatku s bohatým šlechticem. Lucie však již jako malá zasvětila svůj život Kristu, a tak sňatek odmítala. Když šlechtic na svatbě trval, Lucie si vyjmula své krásné oči a poslala je nápadníkovi v misce. Pro svou víru byla posléze umučena. Lucie se stala sicilskou národní světicí a patronkou řemeslníků závislých na dobrém zraku, jako jsou krejčí, přadleny nebo skláři, dále patronkou nevidomých a pomocnicí všech, kteří si potřebují ujasnit situaci.

Lucie noci upije

Svatá Lucie byla a dosud je uctívána na mnoha místech světa a ke dni jejího svátku se váže mnoho lidových zvyků a slavností. U nás známe pranostiku „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“. Před zavedením gregoriánského kalendáře byl 13. prosinec nejkratší den v roce a připadal na něj tedy zimní slunovrat, který sliboval prodloužení dne na úkor noci. V nejkratší den v roce ovšem měly podle lidové tradice největší sílu zlé čarodějnické kejkle.

Zlé síly měly největší moc

Proti zlu bylo třeba se bránit. Hospodyně dělaly na svátek svaté Lucie nad vrata chlévů křížky svěcenou vodu. Dávaly také dobytku kousek těsta s kořením, které zaříkaly, aby zvířata neuhranuly zlé čarodějnice. Například na Zlínsku odkládali lidé od svátku svaté Lucie až do Vánoc každý den jedno polínko. Oheň rozdělaný z těchto polínek je měl chránit před čarodějnými rejdy. Pokud si na svátek svaté Lucie vyrobil hospodář stoličku s dírou po suku a na Boží hod se při mši v kostele podíval touto dírou na okolostojící ženy, hned poznal, která z nich je čarodějnice.

Počkej, přijde luca!

V tento den se konaly nejen v českých zemích, ale i v dalších oblastech střední Evropy obchůzky lucek, bíle oděných žen, které měly v některých krajích i dlouhé ostré zobáky. Lucky chodily dům od domu a kontrolovaly čistotu a hlavně činnost hospodyněk. Na svátek svaté Lucie se nesmělo příst, šít, prát ani drát peří. Koho by lucka přistihla při práci, tomu by hodila do komína tolik prázdných vřeten k napředení, že by jimi naplnila celou místnost. Lidé věřili, že když zákazy dodrží, ochrání je to od zlého. Lucky byly také velkým postrachem pro děti. Bíle zahalené postavy u sebe nosily velké nože a dětem hrozily, že pokud se na Štědrý den nepostí, rozpářou jim bříška a naplní je kroupami. Lucky obyčejně nemluvily, ale vyluzovaly sykavé a vrčivé zvuky, ze kterých šel strach. Maminky proto dětem hrozily: Počkej, přijde luca, šak ti napucá!

Volná místa Ochutnávky

TRADICE

V den svaté Lucie vynášely na Valašsku přadleny kolovraty ze světnice na půdu, aby se nenechaly zlákat k zakázanému předení.

TIP

Lucky strašily děti, že když se na Štědrý den nepostí, naplní jim bříška kroupami. Vy se lucek bát nemusíte a bříško si můžete naplnit pochoutkou z Krásna. Zkuste třeba vynikající kroupové jelítko.

Mohlo by vás také zajímat...

Rozjeďte to!

Rozjeďte to!

22. 5. 2018