Velikonoční vajíčka patří mezi mocné symboly Velikonoc

Jak se zdobila na Valašsku?
Velikonoční vajíčka patří mezi mocné symboly Velikonoc

O Velikonocích hrají vejce důležitou roli. Vyfukujeme je a zdobíme, abychom jimi mohli obdarovat koledníky. A také je máme často na talíři. Čím si vejce takovou pozornost vysloužila? A jak se kdysi zdobila v chudém valašském kraji

Vejce byla darem a magickým předmětem

Vejce byla vždy darem. Naše předky odjakživa inspirovala svým tvarem a zárodkem nového života ukrytým pod křehkou skořápkou. Mrtví je v dávných časech dostávali na poslední cestu jako milodar do hrobu. Ještě na začátku minulého století lidé vejce používali v lidovém léčitelství, při chovu dobytka a v zemědělství jako magický předmět, který měl přinést zdraví a prosperitu. K umocnění jejich působení je zdobili znaky a ornamenty. Odtud už je jen krůček k velikonočním kraslicím, které zvláště na Valašsku zdobily vzkazy a poselství pro obdarované. Vejce však nebylo jen dárkem pro velikonoční koledníky, ale také vyznáním lásky. Bylo zvykem, že chlapci dostávali od děvčat vejce ve vyšívaném šátku, zdobená milostnými vzkazy.

Původně se vajíčka nevyfukovala

Dnes se zdobí vyfouknutá vejce, dříve však muselo být darované vejce plné, aby neztratilo na své výjimečnosti. Na Valašsku a na Slovácku bývalo zvykem malovat pouze syrová vejce, aby z nich při vaření neunikly životadárné síly. Podarovat někoho vyfouklým vejcem bylo potupou pro dárce i obdarovaného. Teprve později, když se kraslice stala uměleckým objektem a obchodním artiklem, se začala vyfukovat. Na Moravě se vyfouknutým vejcím říkalo „vejdumky“ nebo též „vejdunky“.

Zdobení velikonočních vajíček na Valašsku: škrabání či rýsování

Čím bohatší oblast, tím zdobnější vejce. V chudém kraji Valašska se vajíčka nejčastěji pouze obarvila a do barvy se vyškrabával motiv. Další oblíbenou technikou zdobení bylo batikování voskem, takzvané rýsování. Podklad bylo zvykem nejprve celý „našafránit“ barvou ze šafránu s přísadou octa. Po nanesení vosku se vejce vykoupala v barvě připravené z olšové kůry s přísadou modré skalice nebo ve frižulce (třísky brazilského dřeva). Po osušení a nahřátí se vosk setřel, takže vystoupily kontury na tmavém podkladě.

Šup s vejcem do mraveniště

Vejce se na Valašsku zdobila také leptáním, což je obrácený postup k příbuzné voskové batice. Vajíčko se nejprve obarvilo a pak se na skořápku nanesl vosk. Poté se vejce ponořilo do kyselého roztoku připraveného nejčastěji se šťávy z kyselého zelí nebo octové vody, který odstranil barvu z nezakrytých ploch. Barva zůstala jen pod naneseným voskovým vzorem. Dávno zapomenutým způsobem je zdobení vajec pomocí kyseliny mravenčí. Obarvená vajíčka se vkládala do mraveniště, kde se mravenci postarali o „volný vzor“. Často se také vejce vykládala vzory z nastříhané ječné slámy, z papíru, později i z barevných šňůrek nebo staniolu.

Volná místa

TIP

Valašské kraslice bývaly nejčastěji v základu černé a tmavočervené, voskem krytý vzor byl bílý, červený nebo žlutý. Jak se barvila vejce přírodními prostředky?

Okrová až hnědá barva: povaření vajec se suchými slupkami z cibule
Červená barva: povaření vajec s třískami brazilského dřeva
Zelená barva: povaření vajec s mladým osením nebo s barvínkem
Černá barva: dlouhé vaření vajec ve starém železném hrnci s kvašeným zelím nebo s kusem rezavého železa

TIP

Posilněte se na zdobení vajíček nebo na koledu něčím pořádným, třeba poctivým salámem Templář z Krásna,
nebo se inspirujte našimi recepty