Cesta za vzkříšením legendárního klobásovníku

Jak by se vám zamlouval strom, který celoročně plodí voňavé valašské klobásy? Podle pověstí podobný král stromů kdysi na Valašsku rostl. V malebném kraji byl v dávných dobách samozřejmostí, na úbočí valašských Beskyd existovaly dokonce celé sady, jejichž úroda se těšila díky své chuti a vůni věhlasu daleko za hranicemi Valašska. Jenže čas se zachoval ke Klobásovníkům valašským (Klobasius Walachia) macešsky – sady zpustly, dávné zvyky pokryl prach a na bájný strom se zcela zapomnělo. 

Při nedávném pátrání po kořenech uzenářského řemesla ale skupina nadšenců narazila na vůbec první zmínky o zapomenutém stromě. Následovalo hledání v archivech, stránky prastarých herbářů přitom potvrdily existenci klobásovníku. A zrodil se plán – zkusit oživit tradici pěstování krále všech stromů na Valašsku. Byla to dlouhá cesta, bylo totiž třeba najít semínka, z nichž by bylo možné strom vypěstovat. Hledání na úbočích posvátné hory Radhošť, v archivech rožnovského skanzenu, na půdách letitých chalup i u nejstarších Valachů bylo bezvýsledné.
Dlouhá cesta ale nakonec neskončila jen ve slepých uličkách. Na badatele se usmálo štěstí, když se doslechli, že u pramenů řeky Bystřičky žije stařec uchovávající nějaká zvláštní semínka po pradědovi. V té chvíli samozřejmě nikdo netušil, že jde o legendární klobásovník. Přesto byli povoláni mistři sadařského a uzenářského řemesla. Ti nejlepší z nejlepších měli vdechnout život dávno zapomenuté legendě.
Semínka zaseli do půdy z úrodných údolí, zalévali vodou z horských pramenů s trochou slivovice. Místo hnojiva vsadili na směs koření pro Valašskou klobásu. A podařilo se – po mnoha staletích se na Valašsku opět zazelenal první exemplář Klobásovníku valašského. Navíc vzkříšený strom brzy opět začal plodit a činit životy lidí v kraji i mimo něj chutnějšími a voňavějšími.

Volná místa Ochutnávky