Kde se vzala tradice jesliček? | MP Krásno

Kde se vzala tradice jesliček?

Betlém nebyl jen dekorace.
Kde se vzala tradice jesliček?

Symbolem dnešních Vánoc je ozdobený stromeček. Domovy našich předků ale zdobily především jesličky, ať už velké vyřezávané nebo miniaturní postavené v mechu za oknem. Kde se vzaly?

 

První betlém byl živý

Autorem prvního betlému byl údajně František z Assisi, který nechal postavit jesle v jeskyni na pahorku poblíž italského Greccia a sloužil před tímto živým betlémským výjevem první půlnoční mši. Věřícím se to zalíbilo a začali ho napodobovat. U nás se objevily první jesličky v Praze v 16. století u jezuitů. V 18. století však vydal císař Josef II. zákaz vystavování betlémů v kostelech, aby barevné figurky neodváděly věřící od soustředěné modlitby.

Lidé se nechtěli roztomilých jesliček vzdát, a proto si začali vytvářet vlastní domácí betlémy, ve kterých se české lidové motivy mísily s exotickými zvířaty a palmami.

Za dítětem přicházejí chudí i bohatí „daráci“

V centru betlémského výjevu stojí Marie s Josefem a božské dítě položené do jesliček. Hlavní scénu doplňují osel, vůl a letící anděl s poselstvím Gloria in excelsis Deo, tedy Sláva Bohu na výsostech. Hlavní scénu doplňují pastýři s ovečkami, tři králové s doprovodem a celá řada „daráků“, muzikantů, řemeslníků, zvířat, domečků… Jako „daráci“ nebo „darovníci“ se označovaly figurky nesoucí právě narozenému dítěti nejrůznější dárky.

Zatímco chudí vesničané se přicházejí podělit o poslední skývu chleba nebo ovčí kožešinku, tři králové nesou cenné dary: zlato, kadidlo a myrhu. Ačkoliv do betléma stavíme figurky Kašpara, MelicharaBaltazara v honosném rouchu, ve skutečnosti se Ježíškovi nepřišli poklonit králové, ale učenci z dalekých východních končin. A je docela možné, že nebyli jen tři.

Kvůli betlému se spalo na zemi

Tvorbou betlémů se zabývali profesionální řezbáři a malíři, ale i nadaní amatéři. V oblasti Krkonoš a Orlických hor, které patřily k nejvýznamnějším betlémářským regionům, bývaly výjevy s jesličkami tak rozměrné, že se sotva vešly do světnice. Lidé je proto stavěli na desky podepřené dřevěnými kozami a přespávali pod nimi. Každý rok se betlém doplňoval o nové postavičky a jejich majitelé se předháněli, kdo má početnější betlémský výjev. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byly velmi oblíbené vystřihované betlémy našich malířů, zvláště Mikoláše Alše, který byl velkým milovníkem jesliček a odpůrcem vánočního stromečku. Nazdobenému stromku zazlíval, že ruší a odtahuje pozornost od betléma.

Dnes vnímáme betlém jako okrajovou záležitost, spíše jako dekoraci a doplněk vánočního stromku. I přesto v některých oblastech betlémářská tradice přetrvala mnoho generací a stále patří k rodinnému stříbru.

Mezi nejcennější a nejobdivovanější betlém u nás patří unikátní mechanický betlém z Třebechovic pod Orebem, dílo lidových řezbářů Josefa Probošta a Josefa Kapuciána a autora mechanismu Josefa Frimla. Třebechovický betlém byl jako jediný betlém v České republice prohlášen za národní kulturní památku.

 

Volná místa Akční leták Ochutnávky