Pryč s mařenou | MP Krásno

Pryč s mařenou

Jaro přijď!

Vynášení smrtky, moreny nebo mařeny, jak se jí říkalo na Valašsku, je prastarý zvyk, který sahá až do pohanských dob. Lidé jím symbolicky uzavírali zimu a zbavovali se nemocí a všeho starého, aby uvolnili místo novému životu.

Na Valašsku smrtku topili nebo pálili

Zvyk rozšířený v celém slovanském světě zbavoval moci bohyni smrti, zmaru a podsvětí Maru a předával vládu slovanskému bohu Velesovi, který je na Valašsku známý jako Radegast. Lidé věřili, že se vynesením mařeny zbaví všeho zlého, co jim přinesla zima, a udělají tak místo novému životu. K vynášení mařeny se sešly cérečky ze vsi většinou na Smrtnou neděli, která je pátou postní nedělí před Velikonocemi. Na Valašsku se s mařenou vypořádali tak, že ji utopili, na Rožnovsku ji zase pálili. Popel spálené mařeny pak roznesli po polích, aby si zajistili dobrou úrodu. Ve Valašských Kloboukách házeli navíc ogaři po utopené mařeně kamením. Věřilo se, že když se některý chlapec kamenování nezúčastní, do roka někdo z chalupy zemře.

Mařena byla pěkně ustrojená

Na ustrojení mařeny si dali vesničané záležet. Na Valašsku ji oblékli do bílého a ověnčili ji náhrdelníky a ozdobami z vyfouknutých vaječných skořápek a prázdných šnečích ulit, které při chůzi klapaly a chrastily, což dodávalo celému průvodu na děsivosti. Na hlavě měla smrtka šátek nebo věnec, nejčastěji spletený ze suchých květů či slámy. Později se začaly mařeny strojit jako nevěsty, do šatů mladých žen, které se ve vsi vdávaly jako poslední.

Smrt ze vsi, létečko do vsi

Na Valašsku bylo zvykem, že se smrtka před zničením svlékla a její šaty si pak oblékla dívka, která se do vsi vracela s májkem. Májek, nebo také májka, líto či létečko, byl stromek ozdobeným pentlemi, malovanými vajíčky a svatými obrázky. Létečko, představující jaro, mělo být na rozdíl od mařeny barevné a veselé; někde se na jeho vrchol připevňovala panenka jako symbol plodnosti. Na létečku nesměla chybět červená barva, která symbolizuje krev čili nový život. V některých regionech se přinášelo létečko až na květnou neděli. Jinde, jako právě na Valašsku, odnášela mládež zelený stromek z místa, na kterém zničili mařenu.

Vynášení smrtky pak provázeli zpěvem:

Smrt neseme ze vsi – nové léto do vsi.
Smrt plave po vodě – nové léto k nám jede.

Mohlo by vás také zajímat...

Tradice v novém obalu

Tradice v novém obalu

09. 11. 2020
Volná místa Akční leták Ochutnávky