Latinský název October znamená osmý měsíc. Toto pojmenování je odvozeno z římského kalendáře, kde rok začínal březnem. Podle Gregoriánského kalendáře je to však měsíc desátý a má 31 dní. Český název „říjen“ je odvozen od jelení říje.
V českých zemích je říjen spojován s vinobraním a testování sklizeného vína ve formě burčáku. Však se také praví: „Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče“. Touha po pěkném počasí je v říjnu opravdu velká a podle pranostik k nám hřejivé babí léto může zavítat i v říjnu „Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají“ nebo „Divoké husy na odletu – konec i babímu létu“. Tradičně se slaví také posvícení.
O posvícení
Posvícení je vzpomínková slavnost, která se slaví v den posvěcení kostela. Obce, respektive církve věnovaly stavbě kostelů mnoho peněz a úsilí, proto pro ně byla dostavba tohoto svatostánku mimořádnou událostí. Existence kostela vyzdvihla význam obce a kostel se stal jejím společenským a kulturním centrem. Pohoštění se obvykle skládalo z posvícenských koláčů a místních specialit. Toto veselí doprovázela také taneční zábava a průvod s maskami. Traduje se, že první posvícení slavil při svěcení chrámu v Jeruzalémě už král Šalamoun. V roce 1786 nařídil císař Josef II. slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla. Odtud je odvozen název Havelské posvícení.
V říjnu se objevují první pranostiky odkazující na to, jaká bude zima „Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený“, dále „Říjen když blýská, zima plíská“, „Mlhy v říjnu – sněhy v zimě“ a „V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc“.
Lidé od října také často odvozovali, jaká bude úroda další rok „Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí“ nebo „Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok“.
Toto byl pouze malý výčet pranostik, které se pojí s říjnem. Vychutnejte si poslední sluneční paprsky a načerpejte dostatek energie na nadcházející dlouhou zimu.