Králové byli původně mudrci. Mohlo jich být až dvanáct
Tři krále bychom v Písmu hledali marně. Z evangelia sv. Matouše víme, že se právě narozenému Ježíškovi přišli poklonit mudrci z východu, patrně astrologové a kněží z Persie. Kolik jich bylo a jak se jmenovali, se však nedozvíme. Ve výkladech se uvádí počet od dvou až do dvanácti. Dočteme se jen, že přinesli do Betléma vzácné dary – myrhu, kadidlo a zlato. Postupem času se počet mudrců ustálil na třech, zřejmě podle počtu darů, které přinesli. Až ve středověku se o mudrcích začalo hovořit jako o králích.
TRADICE
Liturgicky je svátek Tří králů dnem Zjevení Páně. Jeho spojení se třemi králi je pozdější a vychází z lidové tradice. Snad proto, že pohanští mudrci jsou dokladem toho, že Bůh se nezjevil jen lidu Izraele, ale všem národům světa.
Co znamená K + M + B?
Zkratku K + M + B, která se píše ve svátek Tří králů svěcenou vodou na dveře, si většinou spojujeme se jmény králů – Kašpar, Melichar a Baltazar. Podle některých výkladů to ale mohou být počáteční písmena požehnání domu: „Christis mansionem benedicat“, latinsky „Kristus ať žehná tomuto příbytku“.
Poslední vánoční koleda
Koledování je u nás doloženo ještě v předhusitských dobách. Za krále se převlékaly většinou děti z chudých rodin, pro které byl svátek Tří králů poslední možností něco si vykoledovat. Původně chodil s dětmi na koledu i duchovní, někdy kostelník nebo učitel. V kopcovitých krajích, kde se choval dobytek, provázeli tři krále ještě „pastuchové“. Během obchůzky vykouřili dům kadidlem a vykropili ho svěcenou vodou, na dveře napsali svěcenou křídlu zkratku K + M + B a datum. Součástí koledování bývaly i takzvané tříkrálové obchůzkové hry, jednoduchá divadelní představení o narození Krista a příchodu králů.
Na Valašsku koledovali Valachové
Na Valašsku tyto hry často zahrnovaly motivy ze způsobu života pastevců. Na Rožnovsku a Frenštátsku v nich vystupovaly tři maskované postavy valachů – Bača, Mičuda a Vacula. Tito valaši byli oblečení v černých nebo červených kalhotách, bílých košilích přepásaných červenými šátky, na hlavě měli vysoké čepice. V rukách třímali obušky ověšené řetězy, kterými tloukli v rytmu písní a recitace.
… Přiběželi do Betléma pastýři,
hej, hej pastýři, pastýři.
Divili se na povětří muzice,
hej, hej muzice, muzice.
Pravili si, co to bude za dítě,
hej, hej za dítě, za dítě.
Kterémuž se vůl a osel klaňajú,
hej, hej klaňajú, klaňajú.
Kterémuž tři králové obdaruňky dávajú,
hej, hej dávajú, dávajú…
Tři králové v tátově košili
Masky dětských králů byly velmi jednoduché. Kluci měli na hlavě papírovou korunu, vousy si vyrobili z koudele, na sebe si oblékli kostelní komži nebo tátovu bílou košili a přepásali ji provazem. V čele kráčel Kašpar s pozlacenou kometou, za ním Melichar s nádobkou s kadidlem a průvod uzavíral načerněný Baltazar s košíčkem na koledu.
Tříkrálové tradice, zvyky a pověry
- Král se volil pomocí mazance. Hospodyně zapekla do mazance minci. Po upečení mazanec rozlámala na kusy a rozdala všem v domě. Kdo minci našel, byl zvolen králem a měl právo kropit stavení a psát požehnání na dveře.
- Rozemletá tříkrálová svěcená křída se používala jako léčebný prostředek. Dobytku se sypala do krmení proti uhranutí, před temnými silami chránila i šestinedělky a novorozence.
- Požehnanou vodou se kropilo nejen stavení a stáje, které měla voda ochránit před požáry, ale i stromy a úly pro hojnost úrody a medu.
- Kadidlem se vykuřovala obydlí na ochranu před nebezpečím. Zbytek dohořívajícího kadidla zakopal hospodář na zahradě, aby stromy dobře rodily ovoce.
- V předvečer svátku Tří králů se věštila délka života. Každý v rodině si v ten samý okamžik zapálil stejně dlouhou svíci. Komu dohořela nejdříve, ten měl zemřít jako první.
- Kdo se na Tři krále ponořil venku do vody, ten zůstal po celý rok zdravý.