Svátek Tří králů připadá na 6. leden, který je současně posledním dnem Vánoc. Pro křesťany dříve začínal nový rok až tímto datem. Na Tři krále odstrojili lidé vánoční stromeček, nechali požehnat dům a odměnili malé koledníky. Časem u nás tato tradice vymizela, aby se po revoluci vrátila v podobě Tříkrálové sbírky, kterou organizuje Charita Česká republika.
Tři krále bychom v Písmu hledali marně. Z evangelia sv. Matouše víme, že se právě narozenému Ježíškovi přišli poklonit mudrci z východu, patrně astrologové a kněží z Persie. Kolik jich bylo a jak se jmenovali, se však nedozvíme. Ve výkladech se uvádí počet od dvou až do dvanácti. Dočteme se jen, že přinesli do Betléma vzácné dary – myrhu, kadidlo a zlato. Postupem času se počet mudrců ustálil na třech, zřejmě podle počtu darů, které přinesli. Až ve středověku se o mudrcích začalo hovořit jako o králích.
Liturgicky je svátek Tří králů dnem Zjevení Páně. Jeho spojení se třemi králi je pozdější a vychází z lidové tradice. Snad proto, že pohanští mudrci jsou dokladem toho, že Bůh se nezjevil jen lidu Izraele, ale všem národům světa.
Zkratku K + M + B, která se píše ve svátek Tří králů svěcenou vodou na dveře, si většinou spojujeme se jmény králů – Kašpar, Melichar a Baltazar. Podle některých výkladů to ale mohou být počáteční písmena požehnání domu: „Christis mansionem benedicat“, latinsky „Kristus ať žehná tomuto příbytku“.
Koledování je u nás doloženo ještě v předhusitských dobách. Za krále se převlékaly většinou děti z chudých rodin, pro které byl svátek Tří králů poslední možností něco si vykoledovat. Původně chodil s dětmi na koledu i duchovní, někdy kostelník nebo učitel. V kopcovitých krajích, kde se choval dobytek, provázeli tři krále ještě „pastuchové“. Během obchůzky vykouřili dům kadidlem a vykropili ho svěcenou vodou, na dveře napsali svěcenou křídlu zkratku K + M + B a datum. Součástí koledování bývaly i takzvané tříkrálové obchůzkové hry, jednoduchá divadelní představení o narození Krista a příchodu králů.
Na Valašsku tyto hry často zahrnovaly motivy ze způsobu života pastevců. Na Rožnovsku a Frenštátsku v nich vystupovaly tři maskované postavy valachů – Bača, Mičuda a Vacula. Tito valaši byli oblečení v černých nebo červených kalhotách, bílých košilích přepásaných červenými šátky, na hlavě měli vysoké čepice. V rukách třímali obušky ověšené řetězy, kterými tloukli v rytmu písní a recitace.
… Přiběželi do Betléma pastýři,
hej, hej pastýři, pastýři.
Divili se na povětří muzice,
hej, hej muzice, muzice.
Pravili si, co to bude za dítě,
hej, hej za dítě, za dítě.
Kterémuž se vůl a osel klaňajú,
hej, hej klaňajú, klaňajú.
Kterémuž tři králové obdaruňky dávajú,
hej, hej dávajú, dávajú…
Masky dětských králů byly velmi jednoduché. Kluci měli na hlavě papírovou korunu, vousy si vyrobili z koudele, na sebe si oblékli kostelní komži nebo tátovu bílou košili a přepásali ji provazem. V čele kráčel Kašpar s pozlacenou kometou, za ním Melichar s nádobkou s kadidlem a průvod uzavíral načerněný Baltazar s košíčkem na koledu.
