Bylinky chránily lidi i obydlí
Lidé odpradávna sbírali léčivé bylinky, kterým připisovali magické účinky. Církev se snažila starý obyčej pokřesťanštit, a proto zavedla žehnání bylin. Tímto aktem se jejich blahodárné účinky převedly na Pannu Marii, které se v této souvislosti říkalo „Kořenná“. Do kostela se přinášely různé byliny, hlavně léčivé, kterým se připisovala zvláštní síla. Požehnané byliny pak lidé zastrčili doma za svatý obrázek, aby chránily dům před ohněm a bleskem, přidávali je dobytku do krmení, nosili je při sobě jako amulet nebo je zastrkovali do osetého pole pro dobrou úrodu. A samozřejmě je také sušili, aby se jimi mohli při nemoci kurýrovat.Požehnaná doba mezi „matkama božíma“
Slavnost Nanebevzetí Panny Marie znamenala blížící se konec léta. Byl to poslední letní svátek, kterému se říkalo „poletí“, čas po létě. Blížil se další mariánský svátek, který se slaví 8. září a připomíná narození Panny Marie. V tento den probíhalo žehnání obilných zrn, které se vázalo k nadcházejícímu setí ozimů. Dívky nosily do kostela talíře se zrnky pšenice, které se pak přidávaly do nové setby. Důležité bylo i období „mezi matičkami“, tedy mezi 15. srpnem a 8. zářím. Byliny natrhané a plody sklizené v tomto období měly větší moc a sílu než jindy. Pelyňkem trhaným „mezi matkama božíma“ se léčil dobytek a jádra z ořechů se dávala na Štědrý den husám, aby lépe nesly. Vejcím sneseným mezi těmito svátky říkaly hospodyně „matičková“ a ukládaly je na zimu, protože je považovaly za trvanlivější. Závěr léta se nenávratně blížil a všichni už se chystali na další dlouhou zimu.SVÁTEK
15. srpna slavíme Slavnost Nanebevzetí Panny Marie. 8. září Svátek Narození Panny Marie
