Původ měsíce srpna
Srpen je osmý měsíc v roce. Ve starořímském kalendáři se původně jmenoval „sextilis“, čili šestý měsíc, jelikož rok tehdy začínal březnem. Když byl císaři Oktaviánovi, který vládl v letech 29 př. n. l. - 14 n. l., udělen titul Augustus (vznešený), byl na jeho počest tento měsíc pojmenován „augustus“. Tento latinský název pak přejala i většina evropských jazyků.Původ názvu našeho srpna není zcela znám. Je odvozen buď to od srpu, v souvislosti se žněmi, které v tomto období probíhají ve vyšších polohách. Možná je také odvozen od litevského slova „sirpsti“, což znamená zrát.Pranostiky o počasí
Asi nejznámější srpnová pranostika praví: „Čeho červenec a srpen neusmaží, toho září nedovaří.“ Podle počasí v měsíci srpnu lidé kdysi usuzovali, jak tuhá bude zima. Vznikla například pranostika: „Je-li v prvních dnech měsíce srpna horko, příští zima bude dlouho bílá“ nebo „Zpočátku-li srpen hodně hřeje, zima se pak sněhem skvěje.“Srpnové dny doprovázejí také podvečerní nebo ranní mlhy, které zvěstují hezké počasí. Však jedna z pranostik praví: „Srpnové mlhy na lukách i nad potoky zvěstují stálé a pěkné počasí.“ I rosa v srpnové trávě bývala dobrým ukazatelem počasí v příštích měsících, vznikla tak pranostika: „V srpnu v trávě silná rosa zvěstuje dlouhé pěkné počasí“ nebo „Rosí-li se v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.“Pranostika o svatém Vavřinci
Mnoho srpnových pranostik se točí kolem svátku svatého Vavřince (10. 8.). Kdysi byl považován za první podzimní den a ukazoval, jaký by měl podzim být. Jedna z pranostik říká: „Je-li počasí na Vavřince pěkné, těš se na hezké a teplé podletí.“ Vavřinec také urychluje zrání plodů i plodin, a proto se říká: „Svatý Vavřinec dává slívám štulec“ nebo: „Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.“Pranostika o svaté Panně Marii a svatém Bartoloměji
Opomínat nesmíme ani svátek Panny Marie. Pranostika o ní tvrdí, že: „Panna Marie první oříšky dává.“ V srpnu se také postupně začínají zkracovat dny. Za to údajně může svatý Bartoloměj. Říká se, že: „Bartoloměj svatý odpoledne krátí.“ Tento den byl kdysi impulsem pro zemědělce, kterým pranostika doporučovala: „Na svatého Bartoloměje chytrý sedlák žitko seje.“
