Historie a vývoj velikonočních svátků
Historie Velikonoc sahá do hluboké historie. Velikonoční období bylo kdysi oslavováno pohany a Slovany jako tradiční příchod jara. Slované byli především zemědělci, z čehož se odvíjely jejich náboženské představy. Uctívali přírodu a život a není proto divu, že oslavovali právě období, kdy se příroda probouzí po dlouhém spánku opět k životu, kdy se rodí zvířecí mláďata a kdy nastává čas setí.Na pohanské tradice později navázali své svátky křesťané. Pro ně jsou Velikonoce dokonce důležitější svátky než Vánoce. Oslavují především vzkříšení Ježíše Krista. Velikonoce jako jediné svátky nemají v kalendáři přesně stanovené datum. Slaví se vždy první neděli po prvním jarním úplňku, který může být podle postavení planet v období mezi 22. březnem a 25. dubnem.Současná podoba Velikonoc už částečně ztratila svou duchovní podobu. Velikonoce jsou spíše kulturní, společenskou a velice komerční událostí. I proto je vhodné vzpomenout na některé z tradic, které se předávají z generace na generaci, nejen na Valašsku.
Zvyky, symboly a tradice
Pomlázka
Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se v křesťanských svátcích vzala tradice šlehání dívek a žen vrbovým proutím? Vězte, že tento zvyk tu byl dříve než křesťanství. Pomlázka byla pro pohany důležitou součástí jarních oslav. Na rozdíl ode dneška se šlehali všichni – muži i ženy, mladí i staří. Vyšlehání pomlázkou mělo přinést omlazení a zdraví na celý následující rok.
Malování vajíček
Barvení vajíček u nás spojili s oslavami jara Slované, kteří vařená natvrdo vejce barvili téměř výlučně na červeno, a proto oslavám jara přezdívali Červené svátky. Vejce byla pro Slovany symbolem životní síly, života samotného, zrození i znovuzrození a také smrti.
Velikonoční beránek
Většina lidí si pod tímto pojmem představí sladké pečivo ve tvaru beránka. Ten má však pro křesťanskou víru větší význam. V křesťanské tradici totiž beránka představuje sám Ježíš Kristus. Beránek je znám jako obřadní pokrm už od starověku. Postupně se jehněčí maso stalo finančně nedostupným, a proto byl nahrazen beránkem z ovčího sýra a pro nás známým pečeným beránkem z různých druhů sladkého těsta, především piškotového.
Velikonoční zajíček
Křesťané zajíce původně považovali za symbol tělesné žádostivosti. Postupem času jej však začali označovat za atribut zmrtvýchvstání. Podle tradice v Německu, Francii a anglosaských zemích zajíc roznáší a schovává velikonoční vejce. Od konce 19. století patřili zajíci k běžnému velikonočnímu sortimentu v cukrárnách. Vyráběli se z čokolády, sladkého těsta i z marcipánu.Po dlouhém postním období lidé pekli spoustu dalších tradičních velikonočních pokrmů, z nichž některé můžete vyzkoušet společně s námi:
Plecovník plněný šunkouVelikonoční nádivka s kopřivami
