Valašsko

Valaši přišli na Moravu z Balkánu někdy v šestnáctém století a usadili se v hornaté části kraje. Regionu vtiskli nejen název, ale i způsob života. Tradic a zvyků měli spoustu, řada z nich přetrvala dodnes. Třeba fašank, což jsou poslední dny masopustu, kdy chlapci obcházejí domy, tančí s dívkami a hospodyněmi, popíjejí s hospodářem a přijímají naturálie či peníze, za něž pak v hospodě vystrojí zábavu.

Na Velikonoce zase valašská mládež obráží domy s řehtačkami už od časného rána a vybírá odměnu. Dary si chlapci dělí mezi sebe, část je vyhrazena pro farnost. Velikonoční pomlázka – šmigrust, mrskačka, šlahačka, mrskač – udržuje šlehaná děvčata ve zdraví a dobré kondici. Na jihu regionu přitom mají děvčata náskok – právě ona na Velikonoční neděli dávají chlapcům na zadek.

To je jen krátký pohled na valašské obyčeje. Přesto dává jasný obrázek o Valašsku. Je plné lidových tradic (například vynášení mařeny), které doplňuje krásná příroda a báječná kuchyně. Celý region však utváří i svérázné nářečí a stojí za to osvojit si alespoň několik výrazů. Nebo se s nimi jen seznámit, abyste netápali, až sem zamíříte na pohodovou dovolenou. Tipy na výlety najdete zde.

Tady jsou (a týkají se samozřejmě hlavně jídla):

obcházka, obcházanica – zapečený jelitový prejt
kúřené maso – uzené maso
trachta – oslava
letňák, lufťák – rekreant, host během letní dovolené
bacúch – koláč, pekáč
baranina – skopové maso
zelé – zelí
brenzák – tvrdý alkohol, kořalka
brotvan, brutvan – plech na pečení
máčka – omáčka
máčka trnková – omáčka z povidel
máčka kvaková – omáčka z tuřínu
masisko – maso
masný – omaštěný
mašík – prase
merenda – svačina
pečenky – játra
pojícný – jedlík
presbuřt – tlačenka
hafery – borůvky
furt – neustále

Přečtěte si také tradiční pranostiky
Svatá Markéta hází v červenci srp do žita

Zpočátku-li srpen hodně hřeje, zima se pak sněhem směje

Teplé září – dobře se ovoci i vínu daří