Králové byli původně mudrci. Mohlo jich být až dvanáct
Tři krále bychom v Písmu hledali marně. Z evangelia sv. Matouše víme, že se právě narozenému Ježíškovi přišli poklonit mudrci z východu, patrně astrologové a kněží z Persie. Kolik jich bylo a jak se jmenovali, se však nedozvíme. Ve výkladech se uvádí počet od dvou až do dvanácti. Dočteme se jen, že přinesli do Betléma vzácné dary – myrhu, kadidlo a zlato. Postupem času se počet mudrců ustálil na třech, zřejmě podle počtu darů, které přinesli. Až ve středověku se o mudrcích začalo hovořit jako o králích.TRADICE
Liturgicky je svátek Tří králů dnem Zjevení Páně. Jeho spojení se třemi králi je pozdější a vychází z lidové tradice. Snad proto, že pohanští mudrci jsou dokladem toho, že Bůh se nezjevil jen lidu Izraele, ale všem národům světa.
Co znamená K + M + B?
Zkratku K + M + B, která se píše ve svátek Tří králů svěcenou vodou na dveře, si většinou spojujeme se jmény králů – Kašpar, Melichar a Baltazar. Podle některých výkladů to ale mohou být počáteční písmena požehnání domu: „Christis mansionem benedicat“, latinsky „Kristus ať žehná tomuto příbytku“.Poslední vánoční koleda
Koledování je u nás doloženo ještě v předhusitských dobách. Za krále se převlékaly většinou děti z chudých rodin, pro které byl svátek Tří králů poslední možností něco si vykoledovat. Původně chodil s dětmi na koledu i duchovní, někdy kostelník nebo učitel. V kopcovitých krajích, kde se choval dobytek, provázeli tři krále ještě „pastuchové“. Během obchůzky vykouřili dům kadidlem a vykropili ho svěcenou vodou, na dveře napsali svěcenou křídlu zkratku K + M + B a datum. Součástí koledování bývaly i takzvané tříkrálové obchůzkové hry, jednoduchá divadelní představení o narození Krista a příchodu králů.Na Valašsku koledovali Valachové
Na Valašsku tyto hry často zahrnovaly motivy ze způsobu života pastevců. Na Rožnovsku a Frenštátsku v nich vystupovaly tři maskované postavy valachů – Bača, Mičuda a Vacula. Tito valaši byli oblečení v černých nebo červených kalhotách, bílých košilích přepásaných červenými šátky, na hlavě měli vysoké čepice. V rukách třímali obušky ověšené řetězy, kterými tloukli v rytmu písní a recitace.… Přiběželi do Betléma pastýři,hej, hej pastýři, pastýři.Divili se na povětří muzice,hej, hej muzice, muzice.Pravili si, co to bude za dítě,hej, hej za dítě, za dítě.Kterémuž se vůl a osel klaňajú,hej, hej klaňajú, klaňajú.Kterémuž tři králové obdaruňky dávajú,hej, hej dávajú, dávajú…Tři králové v tátově košili
Masky dětských králů byly velmi jednoduché. Kluci měli na hlavě papírovou korunu, vousy si vyrobili z koudele, na sebe si oblékli kostelní komži nebo tátovu bílou košili a přepásali ji provazem. V čele kráčel Kašpar s pozlacenou kometou, za ním Melichar s nádobkou s kadidlem a průvod uzavíral načerněný Baltazar s košíčkem na koledu.Tříkrálové tradice, zvyky a pověry
- Král se volil pomocí mazance. Hospodyně zapekla do mazance minci. Po upečení mazanec rozlámala na kusy a rozdala všem v domě. Kdo minci našel, byl zvolen králem a měl právo kropit stavení a psát požehnání na dveře.
- Rozemletá tříkrálová svěcená křída se používala jako léčebný prostředek. Dobytku se sypala do krmení proti uhranutí, před temnými silami chránila i šestinedělky a novorozence.
- Požehnanou vodou se kropilo nejen stavení a stáje, které měla voda ochránit před požáry, ale i stromy a úly pro hojnost úrody a medu.
- Kadidlem se vykuřovala obydlí na ochranu před nebezpečím. Zbytek dohořívajícího kadidla zakopal hospodář na zahradě, aby stromy dobře rodily ovoce.
- V předvečer svátku Tří králů se věštila délka života. Každý v rodině si v ten samý okamžik zapálil stejně dlouhou svíci. Komu dohořela nejdříve, ten měl zemřít jako první.
- Kdo se na Tři krále ponořil venku do vody, ten zůstal po celý rok zdravý.