Tradice pálení čarodějnic sahá až do dávných časů, kdy lidé na našem území slavili prastaré keltské svátky. Poslední dubnovou noc slavili svátek Beltine, kdy se lidé zbavovali s pomocí tanců a očistných ohňů všeho zlého a temného, nashromážděného v zimním období a vítali slunce a teplé dny. V noci se pálily dva ohně, kdy jeden končil temnou část roku. Zažehnutí druhého ohně symbolizovalo nový neposkvrněný začátek a jasnou část roku. Noc z 30. dubna na 1. května se nachází v kalendáři přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Této noci se připisuje velká čarovná síla, kdy temné a zlé síly mají větší moc než kterýkoliv jiný den v roce.Původní tradiční zvyky zahrnovaly mimo jiné zpěvy písní, tance, stavění a hlídání vysokých májek, se kterým se setkáváme dodnes. Praktikovaly se také očistné koupele v potocích, úklid domovů i chlévů a další zvyky, které ukončily zimní období. Popel z uhašených ohňů měl podle pověstí magickou moc a skončil většinou rozházený na polích, kde dodával půdě plodnost a sedlákům úrodu.Není to samozřejmě jediný popel, který má magické schopnosti. Popel z Krásenské udírny prý dokáže hotové zázraky. Z popele z Krásnosvěta vyrůstá i bájný uzenkovník čarodějný, který vykvétá vždy na sklonu čarodějné noci a ráno se jeho větve prohýbají pod zásobami voňavých dobrot.
